„Stresový hormon“ kortizol. Jak lze ovlivnit množství kortizolu v těle?

„Stresový hormon“ kortizol. Jak lze ovlivnit množství kortizolu v těle?
Když se ocitneme ve stresu, ať už fyzickém nebo psychickém, nadledvinky začnou produkovat více kortizolu. Co je to kortizol a jaká je jeho funkce?
4 min. čtení

Kortizol (kortisol, cortisol) je steroidní hormon, který hraje klíčovou roli v regulaci řady tělesných procesů. Je produkován nadledvinami, konkrétně v kůře nadledvin, a je často označován jako „stresový hormon“, protože se jeho hladina v těle zvyšuje v reakci na stres. Funkcí kortizolu je připravit tělo na zvládnutí stresových situací.

Kortizol patří do skupiny glukokortikoidů, což jsou hormony, které ovlivňují metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin. Kromě toho má kortizol vliv na imunitní systém, regulaci krevního tlaku, zánětlivé procesy a řadu dalších tělesných funkcí.

Hlavní funkce kortizolu

Kortizol je nezbytný hormon, který má široký dopad na fungování těla. Pomáhá tělu reagovat na stres, reguluje metabolismus a imunitní odpovědi, ovlivňuje krevní tlak a mnohé další procesy. Jeho hladina může být ovlivněna spánkem, stravou, fyzickou aktivitou a zvládáním stresu. Udržení rovnováhy kortizolu je klíčové pro zachování dobrého zdravotního stavu a prevence chronických onemocnění spojených s jeho nadbytkem nebo nedostatkem.

Reakce na stres

Když se člověk ocitne v situaci, která je vnímána jako stresující, nadledviny začnou produkovat více kortizolu. Ten pak pomáhá tělu mobilizovat energii tím, že stimuluje rozklad tuků a bílkovin, aby poskytl rychlý zdroj glukózy, kterou mohou svaly a mozek využít. Kortizol rovněž potlačuje méně urgentní tělesné funkce, například trávicí a reprodukční systémy, aby šetřil energii.

Metabolismus

Kortizol hraje významnou roli při regulaci metabolismu. Pomáhá kontrolovat, jak tělo využívá tuky, sacharidy a bílkoviny, a tím přispívá k udržení energetické rovnováhy. Vysoké hladiny kortizolu mohou vést k ukládání tuků, zejména v oblasti břicha, což může zvýšit riziko metabolických onemocnění.

Regulace zánětu a imunity

Kortizol má také silné protizánětlivé účinky. Při akutním zánětu nebo infekci kortizol potlačuje zánětlivou reakci těla, což pomáhá zabránit nadměrnému poškození tkání. Nicméně dlouhodobě vysoké hladiny kortizolu mohou oslabit imunitní systém a zvýšit riziko infekcí.

Krevní tlak a kardiovaskulární systém

Tento hormon pomáhá regulovat krevní tlak a objem krve. Podporuje zadržování sodíku v těle, což vede k vyššímu krevnímu tlaku. Nedostatek kortizolu může způsobit nízký krevní tlak, zatímco jeho nadbytek může přispívat k hypertenzi.

Vliv množství kortizolu v těle na zdravotní stav

Vztah mezi kortizolem a zdravím člověka je komplexní. Optimální hladina tohoto hormonu je nezbytná pro normální fungování těla, zatímco jeho nadbytek nebo nedostatek může způsobit různé zdravotní komplikace.

Mezi příznaky vysoké hladiny kortizolu mohou patřit obezita, strie, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cukru v krvi, oslabení svalů, osteoporóza, úzkosti, deprese nebo poruchy spánku.

Pokud je hladina kortizolu dlouhodobě zvýšená, může to vést k řadě problémů. Jedním z nejznámějších stavů je Cushingův syndrom, což je onemocnění způsobené nadprodukcí kortizolu. Mezi příznaky patří nárůst tělesné hmotnosti, především v oblasti břicha, zvýšený krevní tlak, oslabení svalů a křehké kosti.

Chronicky zvýšená hladina kortizolu také souvisí s nespavostí, úzkostí, depresí a zhoršenou pamětí. Dlouhodobý stres může navíc oslabit imunitní systém, což zvyšuje náchylnost k infekcím a zpomaluje hojení ran.

Nedostatek kortizolu je naopak spojen s Addisonovou nemocí, což je autoimunitní onemocnění, které vede k nedostatečné produkci kortizolu. Symptomy zahrnují únavu, nízký krevní tlak, ztrátu hmotnosti a ztrátu chuti k jídlu.

Jak lze ovlivnit množství kortizolu v těle?

Hladina kortizolu je ovlivněna řadou faktorů, včetně životního stylu, stravy, spánku a zvládání stresu. Existují způsoby, jak přirozeně regulovat hladinu tohoto hormonu v těle.

Snižování stresu

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících hladinu kortizolu je stres. Snížením stresu snížíte také hladinu kortizolu v těle. Relaxační techniky, jako je meditace, jóga, hluboké dýchání nebo mindfulness, mohou pomoci snížit hladinu kortizolu a zlepšit celkové psychické i fyzické zdraví.

Fyzická aktivita

Pravidelné cvičení může pomoci snižovat stres, a tím i hladinu kortizolu. Ovšem extrémní nebo nadměrně intenzivní cvičení může mít opačný efekt a zvýšit produkci kortizolu, zejména pokud není doplněno dostatečným odpočinkem a regenerací.

Správná spánková hygiena

Kvalitní spánek je klíčový pro udržení stabilní hladiny kortizolu. Nedostatek spánku nebo jeho nepravidelnost může způsobit zvýšení hladiny kortizolu, což může vést k pocitům únavy, nervozity a dalším zdravotním problémům. Doporučuje se dodržovat pravidelný spánkový režim a snažit se spát alespoň 7-8 hodin denně.

Strava

Strava hraje také roli v regulaci hladiny kortizolu. Konzumace potravin bohatých na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny (zejména vitamín C a vitamíny skupiny B) může pomoci snížit záněty a regulovat hladinu stresového hormonu. Naopak nadměrná konzumace cukrů, kofeinu nebo alkoholu může hladinu kortizolu zvyšovat.

Potraviny, které pomáhají snižovat kortizol

Ovoce a zelenina, protože obsahují vitamíny, minerály a antioxidanty, které pomáhají tělu lépe zvládat stres. Zkuste například bobule, citrusy, brokolici, špenát nebo avokádo.

Celozrnné produkty, protože poskytují komplexní sacharidy, které dodávají energii a stabilizují hladinu cukru v krvi.

Ořechy a semena, protože jsou bohaté na zdravé tuky a vlákninu, což přispívá ke snížení zánětů.

Ryby, protože obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky a podporují zdraví mozku.

Potraviny, kterým se raději vyhnout

Rafinované cukry, protože způsobují výkyvy hladiny cukru v krvi a mohou zvýšit stres.

Nasycené a trans tuky, protože zvyšují záněty v těle.

Kofein a alkohol, protože mohou zvyšovat hladinu kortizolu a narušovat spánek.

Slané potraviny, protože nadměrná konzumace soli může zvyšovat krevní tlak a stres.

sai | 23. 10. 2024