Emo styl
Co je to emo styl?
Všude, kam se podívám, se setkávám s lidmi, kteří si libují ve výrazných očních linkách, upnutých kalhotách, kotníčkových teniskách, těsných tričkách, černém mikádu a v proklamovaném smutku. V současné době není těžké uhodnout, o kom je řeč. Samozřejmě že mám na mysli lidi, kteří vyznávají emo styl.
Emař neboli uživatel stylu emo je velice častým módním proudem mezi dnešními teenagery. Kdysi snad byl tento módní styl považován za odvážný a převratný, vyznávalo ho pár nadšenců, dnes se však jedná o mainstreamovou záležitost, a proto je v současné době styl emo považován za naprosto běžný a nikoho již nepřekvapuje. A proto jsem se rozhodla napsat o něm dnešní příspěvek.
Emo je módní a životní styl, jehož zastánci si libují v ponurých temných náladách, černé barvě a upnutých střizích.
Původ výrazu emo
Od poloviny osmdesátých let byl výraz emo používán výhradně pro hudební styl tehdejší washingtonské punkové scény. Když se hudba koncem devadesátých let dostala do povědomí širšího publika, začalo slovo nabývat dalších významů.
Původ výrazu samého je nejasný. Jedním z nejrozšířenějších názorů je, že označení emo se poprvé objevilo v roce 1985 v interview s Ianem MacKayem v časopise Flipside. Krátce nato se začal výraz emo (případně Emocore) používat jako zkratka z „emotive hardcore“ či „emotional hardcore“, stylu hudby, který v té době ovládal Washington, D.C.
Emo jako životní styl
Vyznavači emo životního stylu se označují jako emo boys a emo girls. Součástí jejich životního stylu je především specifická móda, která je odlišuje od ostatních. Je to např. černé oblečení, někdy kombinované s růžovou, případně jinou výraznou barvou. Módním trendem jsou např. dlouhé, hladké, asymetricky sčesané vlasy do tváře s jedním překrytým okem, celkově těsnější oblečení, tmavý make-up (u dívek i chlapců), doplňkem bývá často i piercing, brýle s hrubším tmavým rámem, různé doplňky (náramky, náušnice, čelenky), černě či jinak výrazně nalakované nehty atd.
Emaři si často libují v ponuré romantice, melancholii a důrazu na vlastní prožitky odehrávající se v jejich vnitřním světě. Někteří vyznavači jsou okouzleni temnotou, jsou fascinováni vším, co souvisí se smrtí, a mohou mít i sklony k sebepoškozování (to však není pravidlem). Emo styl může být vyjádřením niterné nespokojenosti a prázdnoty dnešních dětí; jejich frustrace z nezájmu rodičů; neschopnosti najít motivaci pro hodnotný život a své místo ve společnosti. Emo styl je však také vygradování problémů osobnosti teenagera samotného, nereflektuje pouze chyby okolí. Je to především extrémní důraz na individualitu, sobectví a pocit ublíženosti, který mnohdy přechází až v ufňukanost.
Průnik do dalších stylů
Emo se dostává do průniku podobností a zároveň odlišností s jinými subkulturami, které dnes ovlivňují mládež. Patří sem například punk, gothic a straight edge. Punk vznikal přibližně o desetiletí dříve. Byl vnímán nejenom jako hudební styl, ale i jako životní postoj. Původní punkeři se programově stavěli proti společnosti kritizováním zejména přetvářky a konzumního způsobu života. Ve svém vývoji prošel punk mnohými podobami, přičemž za jeden z punkových proudů je možné považovat i emo.
Mnohé podobnosti lze objevit i mezi příslušníky emo a gothicu. Gothic jako hudební žánr vznikl, podobně jako emo, na punkové scéně již v 70. letech minulého století. Charakteristickými rysy tohoto stylu jsou černé oblečení, zvýrazněná bílá tvář a „tajemné vystupování“.
Část příslušníků emo sympatizuje se životním stylem, který představuje i hnutí straight edge (z angl. ostrá hrana). Je to životní styl založený na tom, že nekouří a nepijí alkohol. Projevují zájem i o ochranu zvířat a s ní spojené vegetariánství až veganství, boj proti drogám a národní cítění.