Bossing aneb když je šéf „za hranou“

Bossing je zneužívání moci nadřízeného k šikaně podřízených. Když nadřízený přeskročí své pravomoci a ocitne se ve svém jednání za hranou přijatelného (z hlediska etiky, práva apod.).

5 min. čtení

Bossing

Co je to bossing? Termín „bossing“ se v obecném jazyce obvykle používá k popisu situace, kdy někdo v práci, škole nebo jiném společenském prostředí zneužívá své postavení, sílu nebo autoritu k tomu, aby ovládal nebo ubližoval ostatním lidem.

Bossing může mít mnoho forem, například ignorování, urážení, šikanování, mobbing, kritizování a vytváření nepřátelského prostředí. Tyto chování mohou mít negativní dopad na fyzické i psychické zdraví obětí, a mohou vést ke ztrátě sebevědomí, stresu, deprese a dalších problémů.

Je důležité, aby se bossing řešil a aby se lidé, kteří jsou vystaveni těmto negativním vlivům, obrátili na vhodné instituce nebo odborníky, kteří jim mohou pomoci. Právní předpisy v některých zemích mohou chránit oběti bossingu a zakazovat toto chování.

Mobbing

Mobbing je druh šikany nebo zneužívání v pracovním prostředí, který se obvykle projevuje opakovaným nepřátelským chováním, urážkami, pomluvami nebo vylučováním jednotlivce ze skupiny, a to s cílem poškodit jeho nebo její postavení v pracovním týmu a narušit jeho nebo její práci.

Mobbing může mít mnoho forem, například šikanování, ignorování, zesměšňování, omezování nebo vytváření nepřátelského pracovního prostředí. Tyto formy chování mohou mít negativní vliv na zdraví oběti a vést ke ztrátě sebevědomí, úzkosti, deprese, stresu a dalších problémů.

Je důležité, aby se mobbing řešil a aby se oběti těchto negativních vlivů obrátily na odborníky, kteří jim mohou pomoci. Mobbing může být prospěšně řešen prostřednictvím konzultací s pracovním psychologem nebo jiným odborníkem, kteří mohou nabídnout podporu a poradenství pro zvládání této situace. Mnoho zemí má právní předpisy na ochranu před mobbingem a diskriminací v pracovním prostředí.

Rozdíl mezi bossingem a běžným vztahem s nadřízeným

Rozdíl mezi bossingem a běžným vztahem s nadřízeným spočívá v tom, jakým způsobem nadřízený komunikuje a vztahuje se k podřízeným. Běžný vztah s nadřízeným by měl být založen na spolupráci, otevřené komunikaci a respektu. Nadřízený má za úkol vést tým, poskytovat směr a pomoc, ale také naslouchat potřebám svých podřízených a podporovat jejich rozvoj. Vztah mezi nadřízeným a podřízeným by měl být založen na důvěře a spolupráci.

Na druhé straně, bossing se vyznačuje nadměrným tlakem, kontrolou a využíváním moci ze strany nadřízeného. Vztah mezi nadřízeným a podřízeným je hierarchický a podřízený se cítí neustále ohrožený. Bossingový nadřízený obvykle komunikuje agresivně, kritizuje, uráží, ignoruje a degraduje své podřízené. Bossing vede k pocitům strachu, stresu, nízkému sebevědomí a vysoké fluktuaci pracovníků.

Zkrátka, běžný vztah s nadřízeným by měl být založen na spolupráci, respektu a důvěře, zatímco bossing je zneužívání moci ze strany nadřízeného a vede k negativním důsledkům pro podřízeného i celý tým.

Příklady bossingu

Samuel byl mladý inženýr, který nedávno nastoupil do nové práce v technologické firmě. Od začátku měl pocit, že ho jeho nadřízený, pan Brown, nemusí, ale nechtěl to brát příliš vážně. Nicméně, čím více času strávil v práci, tím více se mu potvrzovaly jeho původní obavy.

Pan Brown začal být Samuelovi nepřátelský a odmítavý. Ignoroval jeho nápady na vylepšení výrobního procesu a kritizoval ho i za malé chyby, které udělal. Navíc, když měl Samuel nějaký problém, pan Brown ho nechal čekat na jeho kanceláři nebo ho vůbec nevyslechl. Všichni ostatní kolegové měli pocit, že Samuelovi je v práci těžko a že je vylučován z týmu.

Jednoho dne se Samuel snažil poradit s panem Brownem o tom, co by mohli udělat pro zlepšení situace. Pan Brown však odmítl diskutovat a řekl Samuelovi, že pokud se mu nelíbí, co se děje, může odejít. Samuel se cítil ztracený a izolovaný v práci a měl čím dál tím více stresu.

Tento příběh je příkladem bossingu, kdy nadřízený zneužívá své postavení a autoritu k tomu, aby ovládal a škodil svému podřízenému. Výsledkem mohou být negativní dopady na zdraví a pracovní výkonnost oběti.

Reálný případ, kdy se řešil bossing

Existuje mnoho případů, kdy byl bossing řešen a řeší se jak v podnicích, tak i v jiných organizacích a institucích. Zde je jeden konkrétní příklad:

V roce 2015 v Německu případ úspěšně řešila soudní cesta. Žena, která pracovala jako manažerka v pojišťovně, byla vystavena opakovanému šikanování a bossingu ze strany svého nadřízeného. Ten ji urážel, kritizoval a ignoroval, aniž by poskytoval jakékoli konstruktivní zpětné vazby. Když se žena odmítla podvolit jeho požadavkům na zpomalení pracovního tempa, byla propuštěna.

Žena se obrátila na právníky a podala žalobu proti svému bývalému zaměstnavateli, ve které žádala náhradu za ztracený příjem, nemocenské a odškodné za narušení svého zdraví. Soud se nakonec rozhodl v její prospěch a přiznal jí náhradu škody ve výši přibližně 40 000 eur.

Tento případ ukazuje, že bossing je nejen neetický, ale může také mít právní následky. Firmy by měly vynakládat úsilí na prevenci a řešení bossingu, aby chránily své zaměstnance a udržely si pozitivní pracovní prostředí.

Co dělat, když jste objetí bossingu

Když se staneš obětí bossingu, může to být velmi těžká a stresující situace. Zde je několik tipů, co můžeš udělat:

Hledej podporu: Snaž se najít si někoho, kdo tě bude podporovat a naslouchat. To může být kamarád nebo rodinný příslušník, nebo profesionální poradce, psycholog nebo terapeut. Podpora ti pomůže udržet se v klidu a poskytne ti větší sebedůvěru.
Hovoř s bossingem: Pokud se cítíš silný/á a máš dostatek sebedůvěry, můžeš se pokusit promluvit s bossingem přímo. Popiš mu, co se děje, jaké jsou tvoje obavy a jaký efekt má na tebe jeho chování. Možná to pomůže vyjasnit situaci a vést ke zlepšení.
Vyhledej pomoc personálního oddělení: Pokud se nemůžeš promluvit s bossingem, nebo pokud to nevede k zlepšení, můžeš se obrátit na personální oddělení. Pokud však tvoje personální oddělení není schopné nebo ochotné ti pomoci, můžeš se obrátit na odborovou organizaci nebo právního zástupce.
Udržuj si vztahy s ostatními kolegy: Snaž se udržovat si pozitivní vztahy s ostatními kolegy. Mohou tě podpořit a dát ti pocit, že nejsi sám/sama.
Hledej novou práci: Pokud se situace nelepší a stres z bossingu má negativní dopad na tvé zdraví a pracovní výkon, můžeš se rozhodnout najít si novou práci. Zvaž, co hledáš v práci, zkontroluj si pracovní nabídky a podívej se, co by ti vyhovovalo.