Déjà vu: Když máš pocit, že jsi to už někdy prožil

Stalo se mi už někdy něco takového? Bezpochyby: jsem na místě, kde jsem nikdy předtím nebyl, ale náhle mám intenzivní pocit, že jsem tuto situaci už někdy prožil.
Jako by se přede mnou odvíjel film, který jsem už jednou viděl. Tento fenomén známý jako déjà vu (z francouzského „již viděné“) zažije během svého života většina lidí alespoň jednou. Máš také takovou zkušenost, takový „zážitek“, takové „již viděné“?
Spouštěče déjà vu
K déjà vu dochází často a opakovaně v některých konkrétních situacích. Tyto situace bychom mohli označit za potenciální spouštěče déjà vu. Z výzkumu vyplývá, že k déjà vu dochází častěji v některých situacích, které si teď uvedeme jako příklady spouštěčů.
Lidé „hlásí“, že se setkali s déjà vu, když byli unavení nebo ve stresu. Když měli nedostatek spánku. Když cestovali nebo se dostali se do nového prostředí. Když se ocitli v podobné situaci jako někdy v minulosti. Nebo když jejich mozek zpracovával velké množství nových vjemů.
Co způsobuje déjà vu (vědecké vysvětlení)
Jak přesně „funguje“ deja vu není stoprocentně známé. Ale existuje několik teorií, které se tento jev snaží vysvětlit. Co se při déjà vu děje v našem mozku?
Vědci dlouho tápali v tom, co přesně déjà vu způsobuje. Současný výzkum naznačuje, že jde o dočasnou poruchu v systému zpracování a ukládání vzpomínek. Náš mozek neustále třídí informace na „nové“ a „známé“. Při déjà vu dochází k chybnému označení nové zkušenosti jako již prožité.
Klíčovou roli zde hraje temporální lalok mozku, především hipokampus - oblast zodpovědná za tvorbu a ukládání vzpomínek. Když zde dojde k drobnému výpadku synchronizace, mozek může zcela novou situaci považovat za již „uloženou ve vzpomínkách“.
Tento jev může být způsoben možná také nepřesnou synchronizací levé a pravé hemisféry mozku. Kdy vjem je jednou z hemisfér zpracován o zlomek sekundy dříve, ale informace o tomto zpracování se „opozdí“ a nedojde k předání do druhé hemisféry, která stejný vjem zpracuje také, aniž by „dostala zprávu“, že ke zpracování již došlo.
Výzkum déjà vu je složitý, protože jej nelze jednoduše vyvolat v laboratoři. Vědci proto často studují pacienty s epilepsií temporálního laloku, u kterých se déjà vu vyskytuje častěji a lze jej někdy vyvolat elektrickou stimulací určitých částí mozku.
Je déjà vu předzvěstí něčeho zlého?
Dlouho bylo déjà vu opředeno mystickými vysvětleními - od vzpomínek z minulých životů až po mimosmyslové vnímání. Dnes víme, že jde o fascinující příklad toho, jak složitě funguje náš mozek a jeho systém zpracování vzpomínek. Místo abychom se déjà vu báli, můžeme jej vnímat jako připomínku toho, jak komplexní a někdy i nedokonalý je náš vnitřní svět.
I když může být déjà vu znepokojivé, nejde o známku duševní poruchy ani předzvěst něčeho zlého. Naopak - výzkumy naznačují, že častější výskyt déjà vu může souviset s lepší funkcí paměti a vyšší aktivitou mozku. Lidé s častým déjà vu mají často nadprůměrnou schopnost rozpoznávat vzorce a spojitosti.
Podobné jevy jako déjà vu
Kromě klasického déjà vu existují i další podobné jevy. Déjà entendu znamená „již slyšené“, déjà vécu „již prožité“ a déjà lu „již přečtené“. Všechny tyto fenomény souvisí s komplexním způsobem, jakým náš mozek zpracovává a ukládá informace.
Setkat se můžeme také s jevem, který bychom mohli označit za opak déjà vu. Tento psychologický jev se jmenuje jamais vu (v překladu z francouzštiny „nikdy neviděné“). Jde o situaci, kdy člověk dočasně nepoznává dobře známé místo, osobu nebo předmět, přestože s nimi má bohaté předchozí zkušenosti. Představte si například, že se díváte na své vlastní jméno napsané na papíře, a najednou vám připadá divné a cizí. Nebo jdete po ulici, kterou denně chodíte do práce, ale náhle vám připadá neznámá a zvláštní. To je jamais vu.
Tento fenomén může nastat z několika důvodů. Podobně jako deja vu se často objevuje při stresu a únavě, tedy při přetížení mozku. Může být způsoben dočasnou poruchou zpracování známých informací v mozku apod.
Je zajímavé, že zatímco déjà vu zažije většina lidí, jamais vu je méně běžné. Přesto jde o normální jev, který obvykle není důvodem k obavám, pokud se vyskytuje jen občasně a krátkodobě.
Déjà vu: jen historka pro pobavení?
Déjà vu je záhadný a intenzivní pocit, že danou situaci, konverzaci nebo místo znáš už z dřívějška.
Když tě příště zase opanuje ten pocit, jako kdybys právě prožíval přesné opakování události z minulosti a přitom si nebyl schopen vybavit, kdy a kde se to stalo, nehledej v tom žádné znamení, žádnou věštbu. Nic zásadního se neděje. Nic moc to asi neznamená. To jen tvůj mozek je pravděpodobně momentálně krapet přetížený a chybuje v synchronizaci vnějšího světa s tvým světem vnitřním. Ale jako historka pro přátelé to tvé dnešní déjà vu bude mít jistě úspěch, jistě to bude dobrý příběh pro pobavení.
A nebo se pletu?
Můžeme si snad dovolit ignorovat znamení shůry?