Cancel culture: Jak se stát další obětí internetu aneb mám se bát říct svůj názor?

Cancel culture: Jak se stát další obětí internetu aneb mám se bát říct svůj názor?
Má se člověk začít bát říkat svůj vlastní názor? Má mít obavy z toho, že se stane další obětí veřejného lynčování na internetu? Co je to ta cancel culture?
2 min. čtení

Tzv. „cancel culture“ neboli česky kultura rušení je moderní fenomén, který popisuje trend, kdy se lidé (jednotlivci nebo skupiny) snaží vyřadit určité osoby z veřejného života kvůli jejich názorům, chování nebo činům, které jsou považovány za nevhodné, urážlivé nebo škodlivé.

Taková „rušená“ osoba může být vystavena silné kritice a sociálnímu vyloučení na sociálních sítích a v dalších online platformách. Lidé mohou být vyzývány k bojkotu produktů nebo služeb spojených s konkrétní osobou nebo společností.

Zastánci „cancel culture“ tvrdí, že je důležité, aby lidé nesli odpovědnost za své činy a názory, a že veřejné osobnosti by měly být vzorem pro ostatní. Cílem může být také ochrana zranitelných skupin před diskriminací a nenávistnými projevy.

K projevům „cancel culture“ často dochází na sociálních sítích, kde mohou být lidé snadno veřejně odsouzeni. Platformami jako Twitter/X, Facebook nebo Instagram se šíří informace o problematických výrocích nebo činech mnohem rychleji než dříve. To umožňuje rychlé „ovlivnění“ či „zmanipulovaní“ veřejnosti a vyvolání tlaku na konkrétní osoby nebo instituce. Pokud se dostatečně velká část veřejnosti shodne na tom, že určité chování je nepřijatelné, může to vyvolat masivní reakci a vést ke „zrušení“ dané osoby.

„Rušení“ se často týká otázek identity a sounáležitosti. Skupiny, které se cítí marginalizované nebo diskriminované, jsou obzvláště citlivé na jakékoli projevy předsudků nebo nenávisti.

Konec svobody projevu?

Společenské normy se neustále vyvíjejí. Chování, které bylo dříve považováno za přijatelné, může být dnes vnímáno jako nepřijatelné. Tento trend „kultury rušení“ vyvolává diskuzi o svobodě projevu, odpovědnosti a spravedlnosti. Má se člověk začít bát říkat svůj vlastní názor? Má mít obavy z toho, že se stane další obětí veřejného lynčování na internetu? Možná.

Případ J. K. Rowlingová

Jedním z nejznámějších případů, kdy se fenomén „cancel culture“ dostal do popředí veřejného diskurzu, je případ britské spisovatelky J. K. Rowlingové, autorky knih o Harry Potterovi.

Rowlingová se v minulosti vyjádřila k tématu transgender osob, což vyvolalo značnou kritiku. Byla obviněna z transfobie a její názory byly mnohými považovány za škodlivé a diskriminující vůči transgender komunitě.

Rowlingová čelila masivní vlně kritiky na sociálních sítích, kde byla označována za transfobní a byla vyzývána, aby se omluvila. Někteří fanoušci Harryho Pottera se od ní distancovali a vyzývali k bojkotu jejích knih a filmů. Někteří herci z filmů o Harry Potterovi veřejně vyjádřili nesouhlas s jejími názory.

Tento případ vyvolal rozsáhlou debatu o svobodě projevu, o tom, jaká je hranice mezi kritikou a šikanou a o tom, zda je možné „zrušit“ někoho za jeho názory, když jsou tyto názory považovány za kontroverzní nebo škodlivé.

sai | 02. 11. 2024